1. DEN (10)
(NEDĚLE 14. LEDNA 2018)
Nedá se nic dělat, začínám nanovo. Včerejší první pokus o DRUHÝ DEN výzvy 21 dnů bez stížností nevyšel podle mých představ. Beru si z toho ale zkušenost, která se mi snad bude příště hodit. Několikrát se zhluboka nadechnout, zvolna napočítat do deseti a teprve pak něco říkat :-D
Uvědomil jsem si, že plnění takovéhle výzvy má hodně společného se sportem.
"Co musíme udělat, abysme vyhráli? No, musíme dát o gól víc, než soupeř!"
"Čím to bylo, že jsem vyhrál? Prostě jsem běžel rychleji, než ostatní!"
Jestliže chci tu výzvu splnit, a to chci, musím prostě jen vydržet víc než 20 dnů v kuse bez jediné stížnosti. A bude to! :) Kdykoli upadnu, tak znovu vstát. Což mám ostatně natrénované z minulosti, takže tohle by mělo jít.
Napadá mě řada přísloví, která se na tuhle situaci hodí.
Každá cesta začíná prvním krokem.
Po kapkách se naplní i největší sud.
Každá velká věc se skládá z tisíce maličkostí.
Vyhraje jen ten, kdo vstane víckrát, než upadne.
A nebo můj obzvlášť oblíbený citát, který mám i jako životní motto.
Včera jsem psal, že si nejsem jistý, jak to je s vyjadřováním bolesti.
Myslel jsem přitom na ty situace, které určitě taky znáte. Praštíte se v kanceláři o šuplík, kopnete se o nákupní košík v obchodě, narazíte do dveří, srazíte se s jiným človékem... Projev bolesti v takových situacích je reflexivní, nemá význam stížnosti. Alespoň ne v prvních okamžicích.
Stížnost je vyjádření zármutku, bolesti nebo nespokojenosti.
(citace z knihy Svět bez stížností)
Pokud zůstane pouze u toho, bez nahlas projevené sebelítosti nebo výčitek, je to v pořádku.
Sám
jsem si ale už dřív všiml, že spousta lidí vykřikne "Au!", nebo třeba
"Hergot!" a teprve pak začnou hledat, co by je tak asi mohlo bolet. Na
co by si mohli stěžovat.
Trochu jako slavní fotbaloví simulanti. Pár
jsem jich pro vás na YouTube našel.
(zvlášť 1. a 2. pořadí si fakt užijete :-)
Pro
mě je podstatné, že si nemusím sahat do svědomí, že jsem se k
nějakému prohřešku proti pravidlům výzvy 21 dnů bez stížnosti nepřiznal.
Moje "Au!" dosud byla neškodná. Teda kromě toho, když mi ten chlapík
najel košíkem v obchodě na nohu. Ale to jsem přiznal.
O to víc mě zamrzelo, že jsem se o další den bez stížnosti připravil až večer.
Chtěli jsme se v klidu podívat na oblíbený seriál o vybíjení fiktivního hrabství Midsomer.
Přestože je v každém dílu hned několik mrtvol, připadá nám ten seriál tak nějak optimistický a pozitivní. Snad je to tou krajinou anglického venkova... :)
První kolo za námi
A propos - co říkáte na první kolo volby prezidenta? Máte důvod ke stížnosti, nebo ne? :)
Můj tip z prvního kola nevyšel, ale že bych se z toho hroutil? Proč bych si stěžoval, že jo. Stejně s tím nic neudělám.