2. DEN (11)

10.03.2018

(PÁTEK 9. BŘEZEN 2018)

Život každého z nás ovlivnili rodiče. Pozitivně i negativně. Od rodičů máme zažité základní modely chování. Rodičům se snažíme podobat, nebo se od nich co nejvíc odlišit. Tak jako tak, jejich šlápota v naší mapě života je veliká.

Život bez stížností

on-line deník z plnění výzvy 21 dnů bez stížností

Tíha a lehkost dědictví

Rodiče jsou náš přirozený vzor. 

Od nich se učíme postupy pro zvládání nejběžnějších životních situací. Jak si říct o jídlo, jak se chovat mezi lidmi, jak se vypořádat s nespravedlností, jak si obstarávat obživu, jak komunikovat s okolím atd. 

Vytváříme si tak vzorce chování, podle kterých často (aniž bychom si to uvědomovali) jedeme celý život. A co víc - učíme je zase své děti. Jde doslova a do písmene o multigenerační dědictví.

K zamyšlení je, jaké hodnoty nám tohle dědictví do života přináší.

"Děti, na které jejich rodiče pozitivně reagují a které od nich vnímají zpětnou vazbu, se v životě dokážou lépe přiblížit k ostatním lidem a mají pevné sebevědomí. Odstrčené dítě si naopak vytváří odstup i v dospělosti."

Čili - chováme se, jak jsme to viděli u rodičů. Někdy se tomu říká syndrom návratu domů. Je to taková hra na jistotu. (pozn. FT)

"Tento instinkt ale může být i zničující. Je nutné toto úskalí odhalit a staré nefunkční vzorce chování nahradit novými."

(Šárka Vávrová, koučka - citace z časopisu Svět ženy 10/2017)

Rodiče a stížnosti

Právě od rodičů máme také základní vzorce chování v problémových situacích. V situacích, kdy se ne všechno daří zcela podle našeho přání. Když se ne všichni kolem nás chovají přesně tak, jak si přejeme.

Rodičovské vzorce chování do značné míry určují, jestli zatneme zuby a hrabeme se z bláta ven, nebo jestli začneme nadávat na všechny strany, stěžovat si na osud a celosvětové spiknutí a v té bažině se budeme topit. 

Buďte jako první u toho

Přihlaste se k odběru mého on-line deníku. Každý den vám e-mailem pošlu odkaz na nový článek dřív než ostatním.

To je ten důvod, proč o tom píšu!

Uvědomil jsem si to nad knihou Svět bez stížností. A v hlavě se mi roztočil docela bizarní kolotoč vzpomínek, který - aniž bych se o to sám snažil - spustil cosi jako rekapitulaci mých vzorců chování.


Co si nesu z dětství já

Nevím ještě, jestli to bude veselé čtení, ale seznámím vás s výsledkem.

Je pátek, tak řekněme, že si to přes víkend nechám projít hlavou a v pondělí, nebo v úterý vás tím obšťastním.

No a bez stížností vzhůru do třetího dne :-)