7. DEN (1)
(ÚTERÝ 23. LEDNA 2018)
Dobrá nálada mě neopouští. Ale má to svoje úskalí. Mám radost z toho, že se při plnění své výzvy 21 dnů bez stížností posouvám pořád dopředu. Současně ale cítím větší a větší tlak.
Souvisí to s tím, že mám stále víc obavu, abych si nějakou pitomostí tu úspěšnou šňůru dnů bez stížností nepřerušil. I když zase na druhou stranu - možná, kdybych spadl zase na začátek, tak se mi uleví.
Můj dnešní program je zasvěcený domácí práci. Chystám si podklady pro tréninky, zpracovávám informace z několika koučování a dopoledne jdeme plavat s Eliškou.
Vodu miluje. Už jako po čtyřech lezoucí miminko nám pořád utíkala na pláži do přílivu, sotva se postavila na nohy, sama skákala do bazénu. A jakmile jsme před rokem začali chodit pravidelně plavat, udělala si z úterků jeden z nejoblíbenějších bodů svého programu.
V uplynulých dnech jsem hledal zajímavé informace o stěžování. O
tom, jak stížnosti a negativní myšlenky ničí náš život, jak nás každého
připravují o štěstí, dobrou náladu a radost ze života.
Rozhodl jsem se, že se o některé z nich s vámi podělím. Že jimi obohatím tenhle svůj on-line deník.
Důvod je prostý.
Rád bych, aby vás čtení mého blogu bavilo a inspirovalo. A aby vás téma odstranění stížností zaujalo natolik, že se ke mně přidáte.
Z dosavadních zkušeností s plněním výzvy 21 dnů bez stížností vím, že:
- jsem byl obrovsky naivní a nekritický, když jsem si myslel, že to zvládnu levou zadní za tři týdny;
- i když jsem více než 20 let používal principy pozitivní psychologie, hřešil jsem - stěžoval jsem si a vyjadřoval nespokojenost několikrát denně, aniž bych si to uvědomoval;
- stížnostmi zanáší svůj život naprostá většina lidí, které znám - moji přátelé, známí, příbuzní...;
- moje citlivost na vnímání stížností (vlastních i cizích) výrazně stoupla;
- stížnosti jsou jako infekční nemoc; jakmile nějakou vyslovíme, okamžitě se k ní někdo přidá, připojí svoji nářky a pošle dál - další člověk zachytí už tu zesílenou stížnost, přidá něco svého a zase pošle dál - během krátké doby je tak počet pacientů třeba stonásobný a dál roste;
od chvíle, kdy jsem se vydal za svou výzvou 21 dnů bez stížností, se můj život opravdu mění k lepšímu; pomaličku, jsou to drobné změny (moje nálada, pocity, vyrovnanost atp.), ale změny to jsou - a rozhodně to stojí za tu námahu;
- i kdyby to mělo trvat několik měsíců, svoji výzvu dokončím!, protože chci prožít další život v jiné atmosféře a spokojeněji, než doteď.
Několik opravdu zajímavých materiálů už zpracovávám.
Postupně se o ně s vámi podělím. Ten první najdete v mém blogu už tento týden v pátek 26. ledna. Tak si na něj určitě udělejte čas :)
Mimochodem
...sedmý den jsem zvládl! Zítra mě čeká osmý den bez stížností v řadě :)
Odvykání kojení
Minulá noc byla opravdu záživná. V kuse jsem spal jen asi dvě hodiny. A každé vytržení ze spánku, nebo usínání, mi dává vážně zabrat. Ale beru to prostě jako další výzvu, kterou zvládneme.
Tady jsou poznámky z druhé Eliščiny noci ve vlastním pokojíku a bez kojení.