Jak ten čas letí...

13.10.2014

Při nedávném úklidu v pracovně jsem objevil úžasný artefakt. Přesvědčte se sami... :) Naše "digitální" děti vůbec netušily, o co se jedná.

Přitom je to vlastně jen pár let zpátky, co byla disketa hlavním paměťovým médiem ve světě domácích i pracovních počítačů. Uvědomil jsem si přitom, jak rychle se svět kolem nás mění.

Co bylo je pryč jednou provždy
a stesky jsou k ničemu...

Jaromír Nohavica

Svět IT je příkladem extrémní rychlosti posouvání světa stále dopředu. Novinky představované na každém veletrhu jsou už v podstatě zastaralé.

Vyvíjí se a mění ale i svět na první pohled konzervativní a stálý, jako je svět mezilidské komunikace.

Nejen, že jsme víc a víc pospojováni digitálními a on-line technologiemi. Přicházejí ale i nová slova, nové významy, nová gramatická pravidla, nové požadavky na nás atd.

Stejně jako programátor si dnes nevystačí s tím, že umí, co já vím, třeba C++,
a musí se promptně učit nové a další programovací jazyky, stejně jako pilot F1 ovládá sezónu od sezóny technicky dokonalejší monopost a musí se s ním znovu učit jezdit, stejně jako lékaři, právníci, učitelé, účetní, stavbaři... musí neustále sledovat novinky ve svém oboru, aby zůstali v obraze, potřebujeme být IN i my všichni, kdo komunikujeme s druhými lidmi.

Chce se po nás větší rychlost. Rozhodnost. Přesnost. Schopnost vyjadřovat se ve zkratce. Konkrétně. Jednoznačně. Mít větší tah na bránu.

Musíme zvládat psychicky a emočně vypjaté situace. Být asertivní a profesionálně zdvořilí. Umět sami sebe, svůj projekt, nebo svého zaměstnavatele prodat pokud možno v každé vhodné situaci...

Kdo chvíli močil, již močí opodál!

Divadlo Járy Cimrmana - Dobytí severního pólu

A já s trochou nadsázky říkám:

Kdo prováhá svůj čas, ztratí šanci
rozumět si se světem kolem a bude hrát
vždy jen druhé, třetí a další housle!

Opírám se přitom o vlastní zkušenosti z desítek seminářů a tréninků, na kterých se pravidelně potkávám se skeptiky.

"Simvás, co já bych se eště učil! Sem tady, páč mě sem poslali. Ale nic vod toho nečekám!" zní obvykle jejich úvodní komentář. Nic nepotřebují, všechno umí, všechno zvládnou. A obvykle selžou na prvním druhém cvičení,

na úvodních modelových situacích.

Od toho posledního velkého úklidu kdykoli, když budu mít pocit, že něco "nepotřebuju", vzpomenu si na tu disketu.

A na to, jak ten čas letí :)