Kouzlo úsměvu

Je to úžasné, sledovat, jakou moc má obyčejný úsměv.

Při cestování v MHD rozpáleným městem narážím povětšinou na zamračené tváře. Je vedro k zalknutí a v těch tvářích čtu něco jako: "Trpím, polituj mě. A připoj se - trp a mrač se s námi všemi."

A v tom najednou tím šedivým davem mračounů prokráčela ONA. Tuctová, obyčejná, průměrně atraktivní - ovšem se zářivým úsměvem Julie Roberts. A sebevědomě během několika vteřin zmizela za rohem.

Zůstal po ní jen ten úsměv. Všiml jsem si, že si ho každý, kdo si jí stejně jako já všiml, na pár okamžiků půjčil. A sluníčko v tu chvíli tolik nepálilo, zpoždění přestalo vadit a mračounů jako by ubylo.

Jeden jediný úsměv... :)