1. DEN (17)

03.02.2018

(PÁTEK 2. ÚNORA 2018)

Další první den. Máme všechny děti, ale mladší dceruška je nastydlá, takže zůstává doma a do školy tak starší synek jede sám. Dneska se mi to obzvlášť hodí. Mám několik konzultací s klienty a potřebuju se na ně připravit. Kromě plnění výzvy 21 dnů bez stížností si ještě odpoledne zvolím prezidenta.

Život bez stížností

on-line deník z plnění výzvy 21 dnů bez stížností

V posledních dnech jsem se hodně věnoval spojitostem mezi stěžováním a vztahy. Je jasné, že to co platí pro vztah mezi životními partnery, platí i pro vztahy obecně. Samozřejmě v trochu jiné podobě.

Zaujaly mě další myšlenky z knihy Svět bez stížností.

Kdybychom sami byli bez chyby, nečinilo by nám takové potěšení, všímat si chyb u druhých.

(Francoise de la Rochefoucauld, citace z knihy Svět bez stížností)

Chápete, co to znamená?

Chyb na druhých lidech bychom si nevšímali, kdybychom je nedělali i my!

Takže přichází další chvíle upřímnosti a pátrání ve vlastnim svědomí.

"Pokud budete sami k sobě upřímní, zjistíte, že to, co vás rozčiluje na druhých, jsou rysy, které máte taky," píše Will Bowen.

To se mi ale moc nezdá. Musím se na to podívat.

Prožívejte to se mnou

Přihlaste se k odběru mého on-line deníku. Každý den vám e-mailem pošlu odkaz na nový článek dřív než ostatním.


Co mě na druhých rozčiluje

  • Nepořádnost
  • Nedůslednost, nedotahování
  • Lenost, neochota
  • Nefér chování a podrazy

Takže - jak jsem na tom...

Nepořádnost

No, nejsem typický představitel mužského bordeláře. Spíš naopak. Mám rád věci na svých místech, fandím spíš střídmému zařízení domácnosti a pravidelné likvidací nepotřebných a starých věcí.

Ale je fakt, že občas v návalu povinností někde začnu kupit věci "k vyřízení", které se pak vrší a vrší.

Nedůslednost, nedotahování

Tak tohle jo. To o sobě vím roky. A snažím se s tím ze všech sil zuby nehty bojovat. V ideálním případě vedle sebe potřebuju někoho na dokončovací práce.

Mě ohromně baví něco rozjíždět, prošlapávat cestičky, jít hlavou proti zdi. Ale jakmile TO začne fungovat, už obvykle hledám novou výzvu.

Jo, a taky na sebe občas nechávám působit tlak posledního momentu :-)

Lenost, neochota

Tak tohle na mě myslím nesedí. Subjektivně bych řekl, že pokud mi to dává smysl, neřeším, jestli je něco pracné, nebo namáhavé. A když někdo potřebuje pomoct, odmítám jen pokud opravdu nemůžu.

Nefér chování a podrazy

Marně pátrám v paměti, kdy jsem něčeho unfair dopustil. No asi v soukromí, v některém z minulých vztahů. Tam asi jo.

Ale vyložený podraz? To fakt ne.

Jo, zrovna celkem nedávno jsem se stal obětí jednoho monstr podrazu. Ještě několik let se z toho budu vzpamatovávat a lízat si rány. Ale to jiná kapitola. A svědomí někoho jiného.

Takže - takhle to jen tak narychlo.

Jak se tak dívám, sedí to u mně tak na 50 procent. Takže ... na tom asi přece jen něco bude. No nazdar!


Will Bowen dál píše:

"Pokud máte potřebu komentovat něco negativního na někom druhém, zapátrejte sami v sobě, jestli vlastnost, kterou chcete kritizovat nemáte také."

Jinými slovy:

Když si všimnu něčeho negativního na druhých a objevím podobné vlastnosti u sebe, můžu na tom začít pracovat.

Jak začnete poznávat, přijímat a mít rádi svoje specifické rysy, přestane vám vadit, když je uvidíte u jiných.

(citace z knihy Svět bez stížností)

Jestli tomu tedy správně rozumím, mělo by to fungovat i u toho, co na druhých obdivujeme. Opět to máme společné.

Takže když se místo na negativa u druhých zaměřím na jejich pozitivní hodnoty, budou pro mě časem stále viditelnější.

Je to tedy spojené s odvykáním stížností. Když se jich zbavím, vytvořím si zároveň návyk, vidět u druhých hlavně to dobré.

Krásně to kdysi řekl můj oblíbený jmenovec František z Assisi.

Nalézáš to, co hledáš.

Prezident

Doma jsem nezůstal. První kolo sice dopadlo jinak, než jsem si přál. Ale snažím se brát svoje volební právo zodpovědně. Takže jsem to tam hodil a uvidíme zítra :)


Celý den, i když docela pestrý, byl z pohledu mé výzvy 21 dnů bez stížností bezproblémový. Bohužel jsem padl zase až večer.

Odnášel jsem Elišku po schdech do jejího pokojíku. Ona ale v posledních dnech potřebuje mit pořád v rukách nějaké svoje hračky. Figurky, panáčky, zviřátka.

No a když nám na prvních pěti schodech některá z nich už asi pošesté upadla a já ji s Eliškou na ruce musel zvedat, utrousil jsem:

"Hele Lišáku, mě už to vážně nebaví!"

Ať baví, nebo ne, zítra začínám znovu.