3. DEN (6)

07.03.2018

(ÚTERÝ 6. BŘEZNA 2018)

Pořád mi to s tou kritikou vrtá hlavou. Je, nebo není konstruktivní kritika nesmysl, jak píše Will Bowen? A je, nebo není kritika stížností? Dám si dneska dohromady jedna a jedna z toho, o čem jsem četl v knize Svět bez stížností.

Život bez stížností

on-line deník z plnění výzvy 21 dnů bez stížností

Je kritika stížnost?

"Jak kritika, tak sarkasmus jsou formou stěžování, a pokud kritizujete, nebo jste sarkastičtí, přendejte si náramek," píše Will Bowen. Čili, chápu z toho, že kritika je stížností podle pravidel výzvy Svět bez stížností.

Současně si ale vzpomínám, že už v úvodu knihy Will Bowen píše: "Stěžování bychom neměli zaměňovat s upozorňováním na chybu nebo nedostatek, který si přejeme odstranit. /... / Můžeme říct číšníkovi, že nám donesl studenou polévku a že potřeba ji přihřát. Pokud se držíme daných faktů, která jsou vždy neutrální, není v tom naše ego."

Já tam vidím rozpor. A to hodně zřetelný.

Přece kritizovat ještě neznamená zadupat druhého do země vahou svého ega. Původní význam slova kritika (v řečtině) je hodnotit, posuzovat. Takže pokud věcně zkritizuju (navíc konstruktivně) např. něčí práci, bez zapojení svého ega ukážu na to, co chci změnit, nemělo by jít o stížnost, že jo?!

Nebo máte pocit, že je to jasné a já si vymýšlím problém, který není?


Nedá se nic dělat, obrátím se znovu na Will Bowena, ať nám ten rozpor vysvětlí on. A jeho odpověď se s vámi podělím.

Konstruktivní kritika

Druhá věc, která mi nedá spát, je ten pojem konstruktivní kritika. Možná by se dal přejmenovat na konstruktivní hodnocení a vyšlo by to nastejno. Já osobně v tom nic nesmyslného, jak naznačuje Will Bowen, nevidím.

Prosmějčil jsem trochu český internet a našel mimo jiných zajímavý text na stránkách on-line magazínu Business Leaders. Vybírám z něj některé pasáže.


  • Abychom se však zlepšovat mohli, potřebujeme vědět, v čem. Právě slabiny nám může ukázat /.../ konstruktivní kritika.
  • I špatné argumenty je možné říct citlivě. Je rozdíl mezi tím, CO říkáme, a JAK to říkáme.
  • Buďme vždy konkrétní v tom, co člověku chceme vytknout. Sdělme mu, /.../ jaká jsou naše očekávání ohledně jeho výsledků.
  • Nikdy nikoho nekritizujme bez toho, aniž bychom ho pochválili za to, co dělá dobře. Zaměřme se na dobré vlastnosti a specifické dovednosti, díky nimž si již zasloužil uznání.
  • Zeptejme se ho, jak vzniklou situaci vnímá on sám.
  • Prezentujme své obavy stručně a jasně. Jděme přímo k jádru věci.
  • Nakonec je čas na vyjádření podpory.

I přesto, že jsme druhému jasně naznačili, že z jeho strany došlo k pochybení, naše důvěra ukazuje, že v našich očích neklesl a stále věříme, že je schopen dosáhnout pozitivních výsledků.

(citace z magazínu Business Leaders, 22. 7. 2017)

Čili - konstruktivní kritika by si možná spíš zasloužila pojmenování konstruktivní hodnocení. Abychom se vyhnuli tomu rozporu (podle Willa Bowena) konstruktivní vs. kritika. 

Co si o tom myslíte?

Napište mi dole pod článkem svůj názor do komentáře. 

A nebo se přidejte do naší party na Facebooku a otevřete nové téma, ať si o tom můžeme popovídat :-) 

Buďte jako první u toho

Přihlaste se k odběru mého on-line deníku. Každý den vám e-mailem pošlu odkaz na nový článek dřív než ostatním.

No a jdu zase na start

Zase taková blbost. Eliška upíjela po večeři čaj ze své lahvičky. A pak dostala zábavný nápad, že bude tím čajem sprchovat své lego panáčky.

"Liško, přestaň! Zmáčíš koberec a já to zase budu vysoušet, jako ráno, když jsi se počůrala!"

Až k tomu koberci to bylo v pořádku. Věcná kritika, normální upozornění na chybu spojené se žádostí o jiné chování. Pak už to bylo osobní, ublížené, ustěžované...